Polabskou krajinou v čase

1/4

Polabskou krajinou v čase

Řecká
akropole v
polabských lesích

Zámek Kačina byl postaven na zelené louce pražským purkrabím Janem Rudolfem Chotkem. Architekt si pozval až z Drážďan, protože chtěl mít stavbu ryze moderní. Pro inspiraci šáhl k venkovským palácům ruské a anglické aristokracie. Zámek sám měří přes dvě stě metrů a je zaklenutý, čímž dodává monumentalitě sloupoví odlehčenost. Na každém konci stavby najdeme neobvyklou místnost. Na levé straně se nachází nádherná kruhový sál, po jehož bocích jsou do výšky vyskládány knihy. Regály zaklenutí i samotný strop, přičemž k této horní části vede samostatné schodiště. Na druhé straně, jako protiklad k intelektuálně náladě, stojí  pro změnu zámecké divadlo zbudované o generaci později.

Po smrti posledního Chotka zámek s panstvím přešel do vlastnictví dědiců z rodu Thun-Hohenštejnů, konkrétně Quida Thun-Hohenštejna. Ten byl údajně vášnivý lovec, který jezdil i na africká safari, a majetek předlužil. Za Protektorátu byl zámek v nucené dražbě prodán nacistické organizaci mládeže Hitlerjugend, po válce byl znárodněn a od roku 1950 jej   využívá  Národní zemědělské muzeum.

          Zámecký park

              pro vyšší třídu

 

Zámek obklopuje opravdu rozsáhlý park,

ze kterého jako hvězda září do všech stran empírová budova zdejšího sídla. Projekt kačinské zámecké zahrady vypracoval významný vídeňský botanik N. J. Jacquin, ředitel císařské zahrady v Schrönbrunnu. Najdeme zde několik architektonických prvků, jako mostky nebo umělou zříceninu loveckého altánu. Nechybí tu ani bylinná zahrada a zejména skleník.

Zámecké oranžerie sloužily především k zásobení zámeckých kuchyní tropickými a subtropickými plodinami a ovocem. Kromě toho zde byl prostor i pro pěstování exotických rostlin, které si šlechtici často vozili ze svých cest a svými zelenými úlovky se pak chlubili návštěvám. V současnosti zde najdete rostliny z nejrůznějších míst světa a pokochat se skutečně lahodí oku.

Informace o zájezdu

• v ceně ranní občerstvení a 

  sečtělý průvodce

  
• cena nezahrnuje vstupy

30. dubna 2022

790,- Kč
DSC_0222.JPG
misto-muzeum-ceskeho-venkova-zamek-kacina-1534832999-list.jpg
info.jpg
Středověká Kouřim

V Kouřimi je snadné vrátit se do minulých časů, protože středověký půdorys i řada památek si dodnes zachovaly původní podobu. Téměř v plném rozsahu se dochovalo raně gotické městské opevnění s baštami a Pražskou bránou. Dominantou města je kostel sv. Štěpána se zvonicí.  Kostel je již sedm a půl architektonickou i duchovní dominantou města.

 

Stavba se dodnes zachovala v relativně autentické podobě, která napovídá mnohé o charakteru raně gotického stavitelství. Zvony v ní visí vzhůru nohama a do pohybu se uvádí šlapáním na pedály, podobně jako v Rovensku pod Troskami.

Pohádkový skanzen

Kouřimský skanzen znáte, ač jste tu

nikdy nebyli. Natáčely se tu třeba pohádky Rumburak a Nesmrtelná teta, anebo seriál Bylo nás pět. Často se filmuje i ve skanzenu – Muzeu lidových staveb na jižním okraji města. Areál zahrnuje 14 větších objektů s mnoha hodnotnými interiéry a několik drobnějších památek.  Mezi exponáty najdete takové skvosty, jakým je například vzácná polygonální stodola z Durdic z roku 1684. Atmosféra skanzenu, ležícího v krásném prostředí starého ovocného sadu, se neustále obměňuje v návaznosti na cyklus ročních dob a příslušných lidových obyčejů.

 

13810996-316cd5.jpg
Rakos-05.jpg