Není mnoho míst, která mají tak osobité kouzlo jako Telč. O její proslulost se postaral Zachariáš z Hradce, jako tvůrce celého konceptu náměstí obklopeného hradbou rybničních ploch. Zasloužil se tak o to, abychom za renesancí nemuseli jezdit příliš daleko a jisto jistě by se mu líbilo, kdyby věděl jaké vážnosti a proslulosti se jeho městu dostalo. Nemáme tím na mysli jen zápis do seznamu UNESCO, ale také oblibu, které se těší díky folkovému festivalu, kam směřují stovky návštěvníků v letních měsících.
Téměř deset let je pro mne osobně Telč místem skutečných letních prázdnin. Každý rok se na týden stěhuji do jednoho z historických domů v centru a bydlím v malém pokojíku s okny vedoucími ke kostelu. Večer tak slyším zvuky hudby řinoucími se ze zámeckého náměstí právě probíhajícího koncertu a ráno jdu nakrmit kachny ze zahradního mola na Ulickém rybníku. Telč je zdánlivě stejná, ale nikdy mne nenudí. Je totiž krásná.
Srdce Telče
Telčský zámek nádherně zapadá do mozaiky starých domů na náměstí. Ucelenost a uhlazenost pohledu je jedinečná a nenašli bychom tu nic, co by narušovalo meditaci nad jednotou tohoto celku. Zámek je krásnou šlehačkou na dortu, čímž míním procházku po náměstí na jejímž konci se nachází. Vstupní branou může být vzpomínka na Zachariáše a jeho manželku, kteří leží pod sarkofágy v boční kapli. Mnohdy ale zůstanou bez povšimnutí, protože největší zajímavostí je pro nováčka to, co se schovává za vysokou zdí; nádvoří a pak zahrada s kolonádou. Nikdo z nás nemá možnost takového luxusu jako jeho tehdejší majitelé, a to procházet se po zahradě, i přesto, že prší nebo sněží a zároveň být před těmito přírodními živly v bezpečí.
Je libo kávu nebo koktejl ?
Koloritem každého dne je povinné korzo po náměstí. Dávno mám již vyhlídnuté své oblíbené kavárny a vinárny, které vám představím. Tou první je cukrárna, která je svojí polohou dost nenápadná. Pouze vývěsní tabule naproti kostelu sv. Jakuba Většího ukazuje, že se nachází na bývalé rajské zahradě jezuitské koleje. Prokazatelně tu servírují jedny z nejlepších zákusků. V době horkých letních dnů je toto místo kvitováno s velkým vděkem. Slunce sem dopadá přes vysokou hradbu bloků koleje a navíc je možné se schovat pod vzrostlou katalpu. Nechybí ani umění v podobě soch od Olbrama Zoubka.
Někdy mám chuť koukat na ruch města, jak děti běhají kolem mariánského sloupu, zkouší historickou pumpu a mají obrovskou radost, že teče. To si pak vyberu jednu s kaváren přímo na náměstí. Každý den můžu mít jiný pohled dle toho, kam si sednu. Jako na dlani je to například z hotelu Celerín nebo ze zahrádky Café Amígo, který je jedním z modernějších podniků. Chodím tam na zajímavé koktejly, které umí dobře namíchat. Ovšem na nejlepší zmrzlinu je třeba si zaskočit mimo náměstí až za most k Matějovi. Klasická točená s puncem cukrárny vystřižené z magazínu z 90. let osvěží. A pokud to nebude stačit si lze k ochlazení namočit nohy ve Štěpnickém rybníku, který je hned na dohled.
Telečské věže
Stoupneme-li si na most Na hrázi rozprostře se před námi typický pohled na město Telč. Vídáme jej z propagačních letáků, webů, ale zejména z pohlednic. Občas bychom jej mohli zaměnit s Jindřichovým Hradcem, který má podobný charakter. Z hráze je krásně vidět dřevěný mostek přes Ulický rybník, který vřele doporučuji jako výchozí bod ke krmení kačen a ryb. Co nestihnou zhltnout kačky, ryby uloví v mžiku. Tohle domácí akvárium uvítají všechny věkové kategorie. Jen je potřeba si zajistit dostatečnou zásobu pečiva, protože já sama jsem kachen jednou krmila na padesát. Z obou mostů jsou vidět prakticky veškeré telečské věže. Krom Jakuba, která slouží jako vyhlídková, obě věže jezuitské koleje, ale trochu za zády vykoukne i věž kostela sv. Ducha. Malý a nenápadný kostelíček ukrývá překrásné gotické žebroví a slouží jako modlitebna Českobratrské církve evangelické. Vřele doporučuji do něj vstoupit.
Kolem dokola se špacírkou
Cestičky kolem Telče mezi rybníky můžeme bez nadsázky přirovnat k lázeňské kolonádě. Lemované rákosím a lavičkami lákají k vycházce od rána do večera. Projít se lze prakticky po celém prstenci rybníků, přičemž spojnicí může být i zámecký park s klasicistní oranžérií. Lze ale vyjít ven a kolem hotel Antoň zamířit do 2 kilometrové aleje zvanou dle stromů Lipky. Směřuje k bývalé zámecké hájovně, ale pokračovat lze až ke kapli sv. Karla, která byla posledním zastavením křížové cesty. Zpátky to lze vzít přes revitalizovanou cyklostezku kolem Roštejnského rybníka nebo z ní včas uhnout k novému statku, kde se lze zastavit na osvěžení. Ovšem tím nejlepším mokem na uhašení žízně je pramene vody na kraji aleje, kam místní jezdí s kanystry.
Galerie pro každého
Je naprosto bez pochybností, že si tu každý najde obchod, ze kterého si odveze svůj suvenýr. Děti uvítají prodejnu dřevěných hraček, a nebo zavítají do Telčského domu, kde kromě dárků, například v podobě loutek či maňásků můžou navštívit i druhé patro s dětskou hernou. Sklepení pak patří strašidlům a skřetům. V Telči najdeme i klasickou výtvarnou galerii s nezaměnitelným panem majitelem. Z dálky vypadá trochu jako Janáček, nicméně v modernějším provedení. Často kouří dýmku a neustále sleduje co se děje na náměstí. Jeho sběratelské zaujetí pro umělecká díla, ale také staré věci všeho druhu ho donutila do slova a do písmene otevřít muzeum techniky, kde naistaloval snad vše, co nashromáždil. Je to úctyhodná sbírka všeho druhu, která ale baví. Není třeba se obávat, že by se děti nudily, když tatínek bude zkoumat motor Aerovky. Je tu toho tolik, že to vystačí na hodinu či dvě.
Pivovar, kam chodí i děti
Telč se postupně otevřela všem věkovým kategoriím. Jedním ze největších počinů posledních let byla obnova bývalého panského dvora. Neudržovaná zemědělská budova se změnila v místo s lanovým parkem a umělou horolezeckou stěnou. Krom toho tu vznikl pivovar a nedávno otevřela i restaurace, která nabízí velice dobrou úroveň gastronomie. Je tu i informační centrum, kde si lze zapůjčit třebas i elektrokolo. Díky tomu je celá krajina pro nemotorizovaného návštěvníka dostupnější.
Tohle je jen malá vzpomínka na moji Telč. Vůbec jsem se nedostala k tomu, abych pomyslně vykročila z Telče ven do okolních lesů, na hrady, zříceniny, ke kostelům, židovským hřbitovům a dalším krásným místům. Na to si budete muset počkat v příštím článku.