top of page

Do kraje žítkovských bohyní

Do kraje žítkovských bohyní

Očarované

Moravské Kopanice

 

V usedlostech a na samotách ve svazích a v kopcích nad Starým Hrozenkovem žily celé generace žen, které prý uměly čarovat a věštit, nahlížet do budoucnosti, ovlivňovat počasí, léčit i zaříkávat lidi i zvířata. Žítkovské bohyně se staly pojmem, žel až poté, co jejich doba skončila. Zřejmě poslední z nich, Irma Gabrhelová, zemřela v roce 2001.

Bohyně sice zdánlivě pro svět znovuobjevila spisovatelka Kateřina Tučková, ale Žítkovou lidé poznali dávno předtím. Jen málokdo také ví, že právě Kopanice jsou skutečnou předlohou pro slavné Želary Květy Legátové, která žila a působila jako učitelka ve Starém Hrozenkově.

Straší na hradě Trenčíně?

 

Možná ano. Ten toho zažil tolik, že bychom našli hned několik adeptů na posmrtný duchařský život. Trenčínský hrad se řadí k největším v Evropě, a to zejména díky důležitosti, kterou v historii hrál. Sám Zikmund Lucemburský zde nechal postavit křídlo pros voji druhou  ženu Barboru Celjskou.

Proslulou se stala i  je 80 m hluboká Studna lásky a s ní spojený příběh Omara a Fatimy. Podle pověsti hradní pán Štefan Zápolský zajal krásnu tureckou princeznu Fatimu. Turecký princ Omar, který Fatimu miloval, musel 4 roky kopat do skály, aby přinesl hradnímu pánovi vodu a byl spolu s Fatimou propuštěný na svobodu. Tento příběh známe z filmového zpracování Václava Kršky z roku 1957 z názvem Legenda o lásce. Hlavní roli tehdy ztvárnila krásná Vlasta Fialová a v další roli se objevila Jana Rybářová, jejíž kariéru ukončila tragická smrt. Nepřímo se tak podílí i na historii hradu v Trenčíně.

Informace o zájezdu 

 

  • v ceně ranní občerstvení, průvodce po dobu zájezdu

 

  • cena nezahrnuje vstupné

 

Termín bude upřesněn

690,- Kč

DSC_1197.jpg
info.jpg

Moravské Kopanice

 

Moravské Kopanice se rozkládají na moravsko-slovenském pomezí uprostřed chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Patří sem obce Starý Hrozenkov, Vápenice, Žítková a Vyškovec. Oblast získala své jméno podle toho, že těžce dostupná políčka na strmých svazích mohli místní zemědělci obdělávat pouze kopáním motykou, a proto je nazývali Kopaničáři a podle nich se této oblasti začalo říkat Kopanice. Největším bohatstvím moravských Kopanic je nádherný krajinný ráz, dochované zbytky tradičních řemesel a folklóru, jež Vás společně s přírodním bohatstvím upoutají v každém ročním období.

l1.jpg
4827577-1_0.jpg
bottom of page