• Barbora Pavlišová

Vyhlídky na nekonečno

Pohled na táhnoucí se krajinu, kterou protínají stopy lidské historie je tím nejlákavějším meditačním centrem. Pro mne osobně má přitažlivost nadhledu a zároveň nicoty, kdy si uvědomím, jak malicherné myšlenky v sobě člověk často ponechává. To zdánlivé nekonečno je uklidňující a povznášející.



Kašperská vrchovina


Pro znalce Šumavy je to jistě známé místo, ale já zde byla poprvé a podzimní téměř tesklivá atmosféra mne nadchla. Pokud mluvíme o vyhlídkách, tak z hradu Kašperk je poměrně známá. Z jižní strany je Šumava viditelná z nádvoří, ta západní pak jen, když si zaplatíme prohlídku. Já měla štěstí, protože jsme téměř ke konci otvírací doby narazili na kastelána, který byl čerstvě ve funkci, neopotřebený a tudíž měl náladu nás neplánovaně vzít na ochoz západní věže. A tak v podmračený podvečer a v poměrně silném větru jsme mohli zažít, jak se tu krušně žilo. Na ranní kafe pro případné obyvatele je ochoz vhodný nesjpíš jen za vrcholných letních dnů, kterých ovšem bude na Šumavě poskrovnu. Nicméně to nic nemění na úžasném výhledu do drsných končin hor. A samotný hrad Kašperk je nejkrásněji viditelný od Pustého hrádku. Počasí se tu motá jak vodní výr a nikdy nevíte, kdy na vás ukápne voda nebo zasvítí slunce. Paprsky se vynoří nenadále v mracích jako by na vás zasvítila Boží síla a poskytla vám něco ze své moci. Zážitky jsou to roztodivné, ale strhující.



Pantheon v Českém ráji


Český ráj je turistickou klasikou a málokdo by jej neznal. Nejčastěji se vydáváme po Zlaté stezce, a to částí mezi Troskami a Turnovem. Když ale budeme pokračovat dál, až směrem na Malou Skálu dostane se nám odměny v podobě několika krásných výhledů. Tou první je pohled ze skal tzv. Jizerské vyhlídky, která skutečně evokuje krajinu kopců stejnojmenných hor. Cesta mezi kapradinami a roztroušenými balvany má své jedinečné kouzlo a už toto by bylo dostačujícím zážitkem. Než se sejde ze skal, je dobré maličko odbočit a dojít až ke strmému úpatí, kde se rozprostře pohled skutečně zasvěcený Bohům. Na bývalý hrad Vranov, jehož stopy poznáme jen podle malého altánu přilepeného na skalním ohybu. Mezi poli směrem k hradu Frýdštejn pak už jen netrpělivě očekáváme, kdy na nás jeho zřícenina vykoukne. Stane se tak nenadále a trochu překvapivě, protože se vyloupne jak světélko chaloupky v temném lese. Relativně malý, ale za to překrásně posazený hrad nad malebnou obcí je opravdu kouzelným místem. Pro děti bude mít pohádkový punc, protože se často využíval jako filmová kulisa.


Vrch Sýkoř a synalovské Kopaniny


Moje domovina, na kterou nedám dopustit. Sýkoř je nejvyšším kopcem v širém okolí. Mohl by být považován za všední a obyčejný, ale to by na něm nesměla spočinout noha Mistra Járy, který tudy projížděl, když mířil z Lomnice do Nedvědice. Upomíná jej Stezka Járy Cimrmana s několika zastaveními a jeho ctihodné podobizna u sýkořské hájenky. Kopaniny jsou přírodní památkou, kde na podzim vykvétá vřes a v lesích rostou pravé hřiby. Cestou z kopce při návratu do údolí se naskytne několik vyhlídek na půvabnou Lomnici a vzdálenější tišnovskou rozhlednu. Na jaře je to ale úžasná podívaná na kopretinami a smolničkou poseté louky, kam se chodí chladit srny. Zpěv ptáků je tou jedinou symfonií, která je tak přirozená a nenucená. Kdo touží po splynutí s přírodou má zrovna zde jedinečnou příležitost.




52 views
ZAREZERVUJTE SI ZÁJEZD

Terra Incognita:

Barbora Pavlišová

e-mail: pavlisova.lomnice@gmail.com

tel.: 724 775 396

 

  • Facebook Clean